|
|
PKF - Prague Philharmonia
Střelcová, Hana ; ERICSSON, Mikael (vedoucí práce) ; BERNÁŠEK, Václav (oponent)
Záměrem práce je charakterizovat orchestr PKF – Prague Philharmonia, který působí na české hudební scéně již 22 let. Autorka se detailněji zabývá historií tohoto tělesa, představuje šéfdirigenty a koncertní mistry a snaží se zmapovat nejdůležitější momenty orchestru v průběhu času. Dále uvádí momentální činnost PKF – Prague Philharmonia a v závěru práce přináší rozhovor s bývalým ředitelem PhDr. Iljou Šmídem, který byl jednou z důležitých osobností tohoto orchestru a stál v jejích začátcích.
|
|
|
Řízení nezávislého orchestru na příkladu Collegia 1704
Sopková, Tamara ; SRSTKA, Jiří (vedoucí práce) ; SVOBODOVÁ, Doubravka (oponent)
Tato práce se zabývá řízením konkrétního nezávislého orchestru, Collegia 1704. Snaží se o co nejdetailnější představení organizační struktury orchestru a vysvětlení, jak je tato struktura aplikovaná v souvislosti s řízením orchestru. Cílem práce je najít a popsat model řízení orchestru jako celku, ale i jeho dílčích částí - projektů. Tento model pak popsat na konkrétních příkladech projektů z praxe orchestru.
Práce je zakončena porovnáním Collegia 1704 s jiným nezávislým orchestrem na základě kritérií, které jsou stanovena u úvodu práce.
|
|
|
Gustav MahlerJugendorchester
Drtina, Štěpán ; KAŇKA, Michal (vedoucí práce) ; BERNÁŠEK, Václav (oponent)
Práce pojednává o prestižním mezinárodním orchestru mladých - Gustav Mahler Jugendorchestru ( GMJO). Zabývá se jeho vznikem, historií, jeho iniciátorem Claudio Abbadem, postavou Gustava Mahlera. Autor předkládá své osobní zkušenosti z působení v tomto orchestru a sleduje i příbuzné iniciativy a orchestry - dirigentskou soutěž pod záštitou Salzburského festivalu, Mahler Chamber Orchestra a Gustav Mahler Academy v Bolzanu.
|
|
|
Smyčcové kvarteto a orchestr. Srovnání různých tvůrčích koncepcí
Wiesner, Martin ; HOŘÍNKA, Slavomír (vedoucí práce) ; MRKVIČKA, Luboš (oponent)
Tato bakálářská práce pojednává o problematice spojení smyčcového kvarteta a orchestru. Na základě rozboru dvou vybraných skladeb pro toto obsazení zkoumá různé kompoziční přístupy. Analýze byla podrobena skladba Mortona Feldmana - String Quartet and Orchestra, a skladba Wolfganga Rihma - "CONCERTO" Dithyrambe. Analýza jednotlivých skladeb se zaměřuje na různé aspekty jako jsou forma, volba tónového materiálu, metrum, rytmika a dynamický průběh.
|
|
| |
|
|
Slovenské komorní orchestry
Mikšíková, Katarína ; PAZDERA, Jindřich (vedoucí práce) ; ŠTRAUS, Ivan (oponent)
Bakalárska práca "Slovenské komorné orchestre" sa snaží podať ucelený pohľad na zrod, prácu, hudobné smerovanie a dosiahnuté výsledky komorných orchestrov, ktoré boli a niektoré ešte sú na hudobnej scéne na Slovensku a aj v zahraničí. V prvej kapitole sa venuje Warchalovmu Slovenskému komornému orchestru, ktorý sa počas svojej existencie predstavil publiku na celom svete. Ďalej rozoberá Štátny komorný orchester Žilina - od jeho zrodu až po súčasnosť. V ďalších kapitolách sa snaží priblížiť Capellu Istropolitanu, Musicu Aeternu a orchester Bratislavskí komorní sólisti.
|
|
|
Orchestr Národního divadla
Vovsová, Helena ; MALÝ, Lubomír (vedoucí práce) ; MATOUŠEK, Bohuslav (oponent)
Magisterská práce se zaměřuje na Národní divadlo v Praze od jeho znovuotevření v roce 1883 do současnosti, tedy do sezony 2011/2012. Seznamuje s jeho orchestrem a významnými hudebními osobnostmi, s jeho dirigenty a členy a upozorňuje na významné body v tomto období.
Prvních 10 kapitol mapuje postupně jednotlivé historické éry a tvorbu významných hudebních osobností, které v ND působily. 11. kapitola se soustředí na současný stav v divadle a jeho vedení . 12.kapitola je velmi rozsáhlá a obsahuje dva rozhovory.
|
|
|
Způsob financování vybraných českých orchestrů v porovnání s vybranými evropskými orchestry
Moravec, Jaroslav ; ŠTILEC, Jiří (vedoucí práce) ; BĚLOR, Roman (oponent)
Tato práce si klade za úkol prozkoumat problematiku financování vybraných českých orchestrů a konfrontovat mechanismy hospodaření, které jsou v České republice zavedeny, s některými evropskými orchestry. Jako zástupce českého prostředí jsem vybral celkem šest orchestrů; jmenovitě Českou filharmonii, Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK, Filharmonii Brno, Plzeňskou filharmonii, Janáčkovu filharmonii Ostrava a PKF - Prague Philharmonia. Z Evropy jsem se potom věnoval orchestrům, které jsou buď českému prostředí blízké historicky či velikostně, nebo pro nás mohou být z různých důvodů inspirující. Konkrétně se věnuji těmto orchestrům: Berliner Philharmoniker, Het Koninklijk Concertgebouw v Amsterdamu, anglický London Symphony Orchestra a Slovenská filharmónia. Cílem práce je vytvořit přehled charakteristik hospodaření všech těchto českých i evropských orchestrů, tyto způsoby mezi sebou porovnat a zhodnotit.
|
|
|
Pražský filmový orchestr - analýza fungování
Kroužková, Marie ; ŠTILEC, Jiří (vedoucí práce) ; BĚLOR, Roman (oponent)
Práce se zabývá především fungováním studentského symfonického tělesa Pražský filmový orchestr. Je zde zachyceno jeho působení od založení až po desetileté výročí, které probíhá v roce 2014. Detailně je rozvedena organizační struktura tělesa, finanční zajištění, organizace koncertní činnosti, repertoár. Zabývá se též nutnou změnou v názvu této právnické osoby vzhledem ke změně občanského zákoníku.
Poslední z částí uvádí příklady velkých projektů filmové hudby světové úrovně a jejich organizační specifika. Nechybí ani uvedení dalších těles s podobným zaměřením. Stručně je zde nastíněn vývoj a historie filmové hudby od němého filmu až ke zlatému věku Hollywoodu a nejslavnějším světovým skladatelům filmové hudby.
|
|
|
Historie Severočeské filharmonie Teplice ( od roku 1838 do roku 1945)
Kolařík, Tomáš ; PANOCHA, Jiří (vedoucí práce) ; ŠTRAUS, Ivan (oponent)
Ve své bakalářské práci se zabývám historií Severočeské filharmonie Teplice a to konkrétně v letech 1838 až 1945. Je rozdělena do pěti hlavních kapitol. První kapitola pojednává jednak o lázeňském hudebním dění v Teplicích a jednak o okolnostech vzniku samotného lázeňského orchestru. Druhá kapitola přináší ucelený přehled osobností jednotlivých kapelníků a představuje je v souvislosti s jejich působením v čele lázeňské kapely. Ve třetí kapitole se dozvídáme o pobytech některých slavných skladatelů v Teplicích, kteří sem často přijížděli nejen do lázní za načerpáním nových sil, ale také za načerpáním inspirace ke své další tvorbě. Čvrtá kapitola, obdobně jako druhá, přináší výčet některých slavných umělců, kteří v Teplicích vystupovali, ať už v roli sólisty či dirigenta. Pátá kapitola s názvem Divadlo v Teplicích okrajově doplňuje pohled na kulturní zázemí Teplic, kde se od roku 1874 rovněž uskutečnilo mnoho koncertů světových hudebních velikánů, o kterých se tato práce zmiňuje v její předchozí, čtvrté kapitole. Práci jsem obohatil o obrázkovou přílohu, zobrazující například historické listiny, dobové fotografie či plakáty koncertů.
|
host ::
RSS.